LGBT

V čem že je tedy rozdíl u manželství a registrovaného partnerství?

Registrované partnerství je sice institut podobný manželství, ale s nižším rozsahem práv a povinností. Český stát tím bohužel dává dost jasně najevo, že svazek dvou osob stejného pohlaví je něco méně. Z gayů i leseb žijících v dlouhodobých, stabilních vztazích tak dělá občany druhé kategorie.

V čem že mají registrovaní partneři a partnerky oproti sezdaným lidem smůlu?

– Předně na rozdíl od manželů nemají registrovaní společné jmění. Majetek, který nabydou během registrovaného partnerství, zůstává buď v individuálním vlastnictví jednoho z partnerů, anebo ho mají v podílovém spoluvlastnictví rovným dílem. Znamená to, že i když se dva gayové či dvě lesby registrují, každý z nich si jede pořád tak nějak na sebe.

– Registrovaní partneři nemají nárok na vdovský důchod. Po smrti partnera či partnerky, s nímž prožijí třeba desítky let, tak budou muset vyžít z jediného příjmu (důchodu). Zatímco sousedka od vedle, jíž zemřel manžel, bude pobírat vdovský důchod a její životní situace tedy bude mnohem jednodušší.

– Registrovaní partneři nemají právo adoptovat dítě svého životního partnera. I po dlouhých letech soužití zůstává nebiologický rodič pro dítě oficiálně cizím člověkem. Nemusíme dodávat, že když spolu začne žít muž a žena, mohou si svoje děti navzájem adoptovat a vytvořit tak novou, oficiální rodinu. Tzv. sešívané nebo patchworkové rodiny jsou při 50procentní rozvodovosti v Česku dost běžným jevem. Proč by to teda nemělo jít stejně i u rodin se dvěma maminkami nebo tatínky?

– Registrace se provádí na úřadě, stejně jako když si třeba jdete zaregistrovat auto. U registrace nejsou žádní svědci, prostě to jen sepíše matrikář. Partneři si mohou zorganizovat obřad, který vypadá jako svatební, ale je to prostě jen divadlo.

– Co mají registrovaní partneři oproti manželům jednodušší? Rozvod! Protože nemají společné jmění ani děti, a není se tedy zas tak o co handrkovat.

Zdroj: Prague Pride


Slovníček od Transparent CZ

Následující pojmy vám pomůžou nejen zorientovat se v tématu, ale také se vyhnout jeho bulvarizaci. Jsou vybrány s ohledem na praktické použití i osobní rozměr trans příběhů.

pohlaví – přibližná biologická kategorie, na základě které jsou lidé tradičně děleni po narození
rod (gender) – rodová identita člověka, nezávislá na přisouzeném pohlaví a sexuální orientaci
cisgender, cis – přívlastek označující člověka, jehož rod se shoduje s tím, jak byl od narození vnímán ostatními (např. byl při narození označen za muže, vychován jako muž a cítí se být mužem)
transgender, trans, trans* – přívlastek označující člověka, jehož rod se neshoduje s tím, jak byl od narození vnímán ostatními. Hvězdičkou se označuje široké spektrum identit a respekt k různým genderovým projevům.
trans žena, trans muž – pojmy, které lze použít, když mluvíme o něčí trans zkušenosti
tranzice – přechod k životu v souladu s naším skutečným rodem (může a nemusí zahrnovat např. změnu jména, osobních zájmen, vzhledu atd.)
agender, genderfluid, non-binary, gender nonconforming… – přívlastky označující lidi, kteří se neztotožňují s kategorií muže nebo ženy (znovu platí zlaté pravidlo: řiďte se tím, jak se lidé sami identifikují)
misgendering – označování lidí nesprávným rodem (může jít o důsledek omylu, lhostejnosti, nebo záměrné snahy urazit)

Čemu se vyhnout

Jsou tu samozřejmě také častá klišé, která naopak doporučit nelze. Transgender lidé je občas sami používají, když o sobě hovoří, ale článek psaný z pozice outsidera by se jich měl vyvarovat.

transsexuál(ka), transsexualita – termíny, od kterých se pomalu upouští, dodnes používané v kontextu diagnózy. Budí mylný dojem souvislosti se sexualitou, vhodnější je „transgender muž/žena/osoba/lidé atd.“.
narozen(a) ve špatném těle – zavádějící formulace, která dělá z trans člověka kuriózní medicínský případ
byl muž a teď je žena (nebo naopak) – tranzice není změna rodu, je to přizpůsobení se vašemu skutečnému rodu
změna pohlaví – další termín, který přežívá v medicínském kontextu a redukuje téma na tělesnou proměnu
porucha, diagnóza apod. – s těmito pojmy se pořád setkáte, ale bohužel dělají z osobního tématu klinické a odvádí pozornost od jeho hlavní roviny
zdůrazňování vzhledu – psaním o nalakovaných nehtech, případně o svalech, vousech atd. autor vlastně hodnotí, jak dobře hraje daná osoba stereotypní roli ženy nebo muže
zdůrazňování chirurgických a dalších lékařských zásahů – příliš senzacechtivé, téma je prezentováno jako něco bizarního, exotického